Slovinsko - informace
Rozloha Slovinska je 20 253 km². Počet obyvatel Slovinska je 2 019 392 (stav z roku 2007), hustota zalidnění Slovinska je 95 obyvatel na kilometr čtvereční. Oficiální název je Slovinská republika (Republika Slovenija), zkráceně Slovinsko (Slovenija), hlavní město je Lublaň (Ljubljana) s 350 000 obyvateli. Slovinsko je malá země na severu Balkánského poloostrova, která patří kulturně a hospodářsky spíše k vyspělé střední Evropě. Slovinsko bylo první republikou bývalé Jugoslávie, která v roce 1991 vyhlásila nezávislost. Z národnostního hlediska 88 % populace Slovinska představují Slovinci, 3 % Chorvaté, 2 % Srbové. 95 % obyvatel Slovinska se hlásí ke křesťanství, ze 75 % převažují římsko-katolíci. Italové a Maďaři jsou uznávanými menšinami Slovinska, které mají práva zaručená ústavou. Ve Slovinsku žije také mnoho utečenců ze zemí bývalé Jugoslávie, kteří ale nemají status občanů. Několik tisíc migruje denně přes hranice z Chorvatska za prací do Slovinska. Asi 400 tisíc etnických Slovinců žije naopak za hranicemi své republiky. Většina z nich (kolem 75 %) žije v USA a Kanadě. Slovinsko je středomořský stát na pomezí Balkánu a střední Evropy. Severní část Slovinska zasahuje do jižní části Alp, východní oblast do Panonské nížiny a jihozápadní pobřežní část zahrnuje i část Istrie. Slovinsko hraničí s Rakouskem na severu, s Maďarskem na východě, Chorvatskem na jihu a Itálií na západě. Na jihozápadě má přístup k Jaderskému moři, jeho pobřeží měří 47 kilometrů. Podnebí Slovinska je středomořské na pobřeží, alpské v severních pohořích a kontinentální na východě. Průměrné srážky dosahují 1 000 mm na pobřeží, až 3 500 mm v Alpách, 800 mm na jihovýchodě země a 1 400 mm ve středním Slovinsku. Slovinsko leží v mírném pásu se čtyřmi rozdílnými ročními obdobími. Přibližně polovina Slovinska je pokryta lesními porosty (po Finsku a Švédsku je Slovinsko třetí nejzalesněnější stát Evropy), v některých oblastech Slovinska se zachovaly původní lesy.
Na severu Slovinska jsou Julské Alpy (Julijske Alpe), ve kterých se nachází nejvyšší vrchol země - vápencový masiv Triglav (2 864 m n. m.). Národní park Triglav má rozlohu 200 km² a leží ve výšce 500 - 2 000 m n. m. 2/3 území parku jsou nad hranicí lesa. Nejcennější je údolí Sedmi triglavských jezer. Julské Alpy jsou nejmohutnějším pohořím jihovýchodních vápencových Alp. Mezi hlubokými údolími se tu impozantně tyčí romanticky působící šedobílé skalní stěny jednotlivých horských masivů a skupin. Hranici s Rakouskem tvoří Karavanky - 120 kilometrů dlouhé horské pásmo (nejvyšší hora je Stol - 2 236 m n. m.). Východně od Julských Alp jsou Kamnické (Kamniške Alpe) a Saviňské (Savinjske Alpe) Alpy. Na Julské Alpy navazuje Dinárská horská soustava - je dlouhá asi 700 kilometrů a dosahuje až k albánským hranicím.
Jeskyně a krasové jevy: ve Slovinsku se nachází přes 6 000 jeskyní, z toho 110 přístupných. Nejhlubší je Pološska jama u Tolminu (465 metrů), nejznámější jsou Postojenské a Škocjanské jeskyně. Ve Slovinsku jsou četné krasové jevy jako ponorné řeky vyvěračky, jeskyně, skalní mosty a propasti. Řeky, jezera a moře: ve Slovinsku je řada jezer ledovcového původu, kterým se říká „horská oka“, např. Bledské a Bohiňské. Hlavní řeky Slovinska jsou Mura, Dráva, Sáva, které se vlévají do Černého moře. V krasu vyvěrá Soča, která protéká malebným údolím Trenta. Jsou na ní přehradní nádrže, je dlouhá 92 kilometrů a ústí do Jaderského moře. Z ponorných řek vyvěraček jmenujme např. Pivku a Lublanici. Jaderské moře, přesněji Terstský záliv, je ve Slovinsku poměrně mělké. Jeho hloubka je 23 metrů.
