Julské Alpy - zajímavá místa
Triglavský národní park je svojí rozlohou 838 kilometrů čtverečních největším národním parkem na území Slovinska. Vyhlášen byl v roce 1981 a jeho správa se nachází ve městě Bled, kde je také největší informační středisko. Jako chráněná oblast byla již roku 1924 vyhlášena Dolina Triglavských jezer s vysokým zastoupení vzácných druhů rostlin.
Bledské jezero leží těsně před branami do Triglavského národního parku na severozápadě Slovinska v nadmořské výšce 501 metrů. Jezero je ledovcového původu, bylo vytvořeno po ústupu Bohinjského ledovce. Je 2 120 metrů dlouhé a 1 380 metrů široké, jeho maximální hloubka činí 30,6 metru. Po poslední době ledové Bohinjský ledovec prohloubil přírodní tektonickou prohlubeň a dal jí její současný tvar. Kotlina byla vyplněna vodou z roztátého ledovce. Jezero nemá žádné větší přirozené přítoky, je napájeno pouze několika prameny. Malý ostrůvek (Bledski otok) uprostřed jezera je jediným opravdovým ostrovem Slovinska. Stojí na něm barokní poutní kostelík Panny Marie, postavený na místě pohanského kultovního místa. Kostelík má také zvonici z 15. století se „zvonem přání“. Kdo prý zazvoní na jeho zvon, do roka se mu splní přání.
Soutěska Vintgar - pro svou přírodní krásu byla soutěska zařazena mezi nejdůležitější turistické atrakce ve Slovinsku. 1,6 km dlouhá soutěska Vintgar se prodírá mezi svislými útesy vrchů Hom a Bort a řeka Radovna ji krášlí svými vodopády, jezírky, tůněmi a peřejemi. Stezka vede po můstcích a Šumerovými galeriemi a končí mostem s výhledem na mohutný 16 metrů vysoký vodopád Šum. Od vodopádu Šum lze vystoupat k historickému kostelu sv. Kateřiny s nádherným výhledem.
Bohinjské jezero je největší slovinské jezero, které je podobně jako Bledské ledovcového původu, ale na rozdíl od něho má i v létě voda teplotu sotva 15 - 18°C. Do jezera vtéká na západě řeka Savica a na jihovýchodním konci jezera z něj vytéká Sáva Bohinjka. V malém centru Ribčev Laz je nádherný románský kostelík sv. Jana Křtitele.
Vodopády na Savici jsou hlavním důvodem, proč lidé jezdí k Bohinjskému jezeru. Jsou 60 metrů vysoké, zaříznuté do hlubokého údolí. Je to pramen Sávy. Voda se soustřeďuje v dolině Triglavských jezer, po vodorovných puklinách prosakuje vápenci a zde vyvěrá. V létě r. 1807 vodopád navštívil rakouský velkovévoda Janéz. Vodopád zásobuje hydroelektrárnu v Ukancu.
Od Bohinjského jezera vede lanovka do lyžařského areálu na vrchu Vogel. Oblast Vogel je ideální především pro ty, kdo hledají aktivní odpočinek, mají rádi pěší i vysokohorskou turistiku a v zimě lyžování. Celá oblast nabízí nádherné výhledy na vysokohorskou krajinu s Triglavem na obzoru a Bohinjským jezerem dole.
Kranjska Gora je horské středisko v Sávské dolině, v údolí Sávy Dolinky, které odděluje Julské Alpy od Karavanek. Kranjska Gora je obec stará více než 650 let, první písemná zmínka je z roku 1362, kdy je popisována jako obec s farou. V místě je několik hotelů, sportovní středisko, kryté bazény, tenisové kurty, ale především sjezdové tratě na úpatí hory Vitranc (1 631 m n.m.).
Vodopád Peričnik najdeme v dolině Vrata. Má dvě části - 52 metrů vysoký spodní vodopád a 16 metrů vysoký horní vodopád. Vodopád je výsledkem dob ledových, kdy údolí Vrata bylo vyplněno ledovcem. Po oteplení ledovec odtál - zmizel a zůstalo po něm hluboké údolí - stěny tohoto údolí voda překonává vodopádem.
Aljažev dom je přirozeným východiskem k procházce pod severní stěnou Triglavu. Chata byla poprvé otevřena roku 1904, hlavně zásluhou horolezce a kněze Jakuba Aljaže, který také koupil vrchol Triglavu a nechal na něm postavit zajímavou plechovou stavbičku. Aljažev dom byl v roce 1909 zničen lavinou a obnoven následující rok. Nedaleko chaty je Spomenik padlim partizanom - památník partyzánů padlých za 2. světové války - velký hák s karabinou v obrovském balvanu.
Sedlo Vršič leží v nadmořské výšce 1 611 metrů. Do sedla vede silnice s mnoha zatáčkami. Silnici začali budovat pro svoz dřeva. Vstupem Itálie do války ji rozšiřovali jako přísunovou cestu pro frontu na Soči. Je to vlastně jediný přechod přes hlavní hřeben této části Julských Alp. Silnice je dlouhá 24 kilometrů, má celkem 50 serpentin - 25 na straně z Kranjské Gory a 25 na druhé straně údolím řeky Soča. Silnice je v provozu jen 7 měsíců v roce.
Pramen Soče je jeden z nejkrásnějších pramenů v Alpách. Soča pramení v úbočí hory Travnik v nadmořské výšce 916 metrů a stéká kamenitým řečištěm do údolí Trenta. Od chaty Koča pri Izviru Soče vede značená a značně používaná stezka nejprve lesem a poté úzkou soutěskou až k prameni vzdálenému asi 300 metrů. V závěru je nutno překonat krátký „horolezecký“ kamenitý úsek, dobrodružnější povahy mohou využít paralelně vedoucí zajištěnou stezku ve skále. Samotný pramen se nachází v propadlině hluboké asi 8 metrů, která má tvar přírodní studny - vyvěračky. Místo je hojně navštěvované, nejlepší čas k návštěvě je v ranních nebo večerních hodinách.
O řece Soča se právem říká, že patří mezi nejkrásnější řeky ve Slovinsku a snad i v Evropě. Po celém svém toku je
obklopena překrásnou horskou scenérií, má průzračně čistou a i v létě ledovou vodu. Na horním toku se její údolí
nazývá Trenta, později se do ní vlévá řada přítoků a u města Tolmin ležícím na jihu Julských Alp je již mohutnou
řekou. 
Vodopád Boka - se svými 106 metrů se jedná o druhý nejvyšší a určitě jeden z nejvelkolepějších vodopádů ve Slovinsku.
